Centra podnikových služeb letos nikam neodcházejí.
Česká republika má dvakrát tolik obyvatel jako Slovensko, ale jejich sektor center podnikových služeb je třikrát větší než slovenský. Znamená to, že Slovensko svůj potenciál v tomto druhu služeb stále plně nevyužilo. Vyšší angažovanost měst a samosprávných krajů by určitě přispěla k tomu, aby Slovensko bylo pro velké korporace atraktivnější, říká Peter Rusiňák, koordinátor sektorového sdružení Fórum center podnikových služeb (BSCF), které působí pod Americkou obchodní komorou na Slovensku.
Centra sdílených a podnikových služeb vnímá jako indikátor potenciálu země. „Podnikové služby jsou skvělým příkladem toho, jak by se slovenská ekonomika mohla změnit na moderní a dynamickou, poháněnou inovacemi.“
Proč se Americká obchodní komora rozhodla založit BSCF?
V roce 2014 nás oslovilo 10 až 12 převážně amerických společností. Potřebovali organizaci, která by komunikovala jejich výzvy a zájmy tak, jak se to děje například v rámci automobilového, elektrotechnického či stavebního sektoru. Jelikož všechny tyto firmy byly členy Americké obchodní komory, dávalo smysl spojit jejich síly s našimi.
Jaký podíl sektoru zastupujete?
Poměrně velký podíl, přes 92 procent zaměstnanců v tomto odvětví. Na Slovensku je přibližně 65 byznys center. Ty spolu zaměstnávají přibližně 39 tisíc až 40 tisíc lidí. Členy BSCF je 35 společností včetně všech velkých hráčů na trhu. Celkem zaměstnávají přibližně 36 tisíc lidí.
S jakými problémy se centra nejvíce obracejí na AmCham?
Naším posláním je zvyšovat povědomí o tomto odvětví na Slovensku a podporovat jeho další růst. Firmám poskytujeme tři hlavní typy služeb. Vyměňujeme si informace ze sektoru o osvědčených postupech, řešeních problémů a příkladech dobré praxe, se kterými se firmy setkávají, takže fungujeme jako networkingová organizace. Také spolupracujeme s vysokými a středními školami s cílem zlepšit zaměstnatelnost jejich absolventů. Poslední je oblast komunikace se samosprávami, státními úřady a vládními orgány o legislativě a dění ve veřejném sektoru, jakož i zefektivňujeme naše CSR aktivity.
Obracejí se na nás firmy, které hledají pomoc, například se zaměstnáním zahraničních expertů. V závislosti na smlouvě mezi Slovenskem a domovskou zemí daného pracovníka může přijetí takového zahraničního specialisty trvat šest až devět měsíců. Průměrná délka času od podání žádosti po finální povolení pro zaměstnance přicházejícího ze zahraničí je aktuálně 45 dní. To je výrazné zlepšení z původních 170 – 180 dní, ale stále je to příliš dlouho v porovnání s Českem, Polskem a Maďarskem.
Proč zůstává tento sektor na Slovensku stále víceméně neviditelný? Co by pomohlo jeho zviditelnění?
Náš sektor generuje přibližně čtyři procenta příjmů státního rozpočtu. Daně z příjmu právnických osob a zaměstnanců spolu se zdravotními a sociálními odvody, které tento sektor spolu minulý rok zaplatil, představují přibližně miliardu eur ročně. Jsou třetí nejvyšší, po automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. V žebříčku top plátců daní na Slovensku za rok 2021 zveřejněném v The Slovak Spectator také naleznete dvě naše členské společnosti.
Jedna věc, která by mohla sektor více zviditelnit, je povaha našeho vztahu s veřejnou správou. Ta dosud nevěnovala dostatečnou pozornost potřebám našeho sektoru. V létě 2016 vláda SR přijala strategický dokument o centrech sdílených a podnikových služeb. Od té doby jsme nezaznamenali výraznější zájem vlády podpořit náš sektor. Je to jako diskuse o tom, zda byla spíše slepice, nebo to bylo vejce, protože bez náležitého povědomí o odvětví se pravděpodobně nedočkáme cílené pomoci nebo podpory.
Pomohlo by nejprve pochopit, jaké jsou potřeby sektoru. Většina byznys center na Slovensku jsou dceřiné společnosti, jejichž matky sídlí v zahraničí. Tyto firmy bojují s ostatními dceřinými společnostmi o nové úkoly a nové pracovní příležitosti, které by na Slovensko mohly přinést.
Za druhé, sektoru chybí oficiální uznání. V pracovní statistice nemá vlastní „kolonku“, chybí její kód SK NACE. Téměř 40 tisíc zaměstnanců tohoto odvětví je tak zařazeno někde jinde a nedá se proto sestavit jeho oficiální statistika Statistickým úřadem SR. Také výraz „centrum podnikových služeb“ se poprvé dostal do legislativy až v roce 2018. Bylo to v zákoně o službách zaměstnanosti.
Bratislava a Košice jsou dnes hlavními centry těchto společností na Slovensku, ale stejně důležité je posílit komunikaci se samosprávnými kraji a dalšími městy. Máme k dispozici množství důkazů o tom, jak tato centra, která přišla do Košic například před 10 – 15 lety, přispěla k místní ekonomice a pomohla jejímu rozvoji. Věříme, že větší zájem samospráv by pomohl dalšímu růstu tohoto sektoru na Slovensku.
Jaká pozitiva a negativa přinesla koronakrize pro tento sektor na Slovensku?
Koronakrize ukázala jeho obrovskou odolnost a schopnost adaptovat se. I když je průkopníkem v digitálních inovacích a přináší na pracoviště inovativní technologie, tak před dvěma lety si nikdo nemohl být jistý, jestli to nakonec zvládneme. Brzy se ukázalo, že tyto společnosti neměly téměř žádný problém s přechodem z práce v kanceláři na práci z domova. To se ukázalo jako velmi pozitivní signál pro slovenskou ekonomiku. Nevím o žádném jiném odvětví našeho hospodářství, které dokázalo téměř bez problémů přežít koronakrizi a dokonce růst. Navzdory pandemii počet zaměstnanců našeho sektoru vzrostl za rok o 5,5 procenta. Byznys centra jsou pevnou a stabilní nohou slovenského hospodářství.
Nejdůležitějším pozitivem je poznatek, že věci se dají dělat jinak než před pandemií, ale stále efektivně a kvalitně. Většina našich členských společností například nezápasila s poklesem produktivity práce. Naopak 87 procent z nich uvedlo, že zvýšily úroveň produktivity zaměstnanců nebo zachovaly předpandemický stav.
Negativem, které pandemie přinesla, je snížená angažovanost zaměstnanců. Několik společností uvedlo, že musí vynaložit velké úsilí, aby motivovaly zaměstnance k aktivitám, které nejsou nezbytné pro jejich podnikání, ale jsou důležité pro jejich širší komunitu.
Jaká je aktuální pozice Slovenska pro příchod nových nebo rozšiřování stávajících center podnikových služeb v porovnání s jinými zeměmi, jako je například Indie? Je Slovensko stále konkurenceschopné?
Slovensko je i nadále velmi atraktivní lokalitou pro zahraniční investory, ale mohlo by to být i lepší. Podíváme-li se na naše sousedy, potenciál země je výrazně vyšší. Jako region má střední a východní Evropa řadu výhod oproti jihovýchodní Asii, Latinské Americe nebo jiným lokalitám, ve kterých se soustřeďují tyto společnosti, po celém světě. Jednou z výhod našeho regionu je časové pásmo, protože zde v podstatě můžete fungovat 24 hodin denně sedm dní v týdnu bez ohledu na to, kde se vaši zákazníci nacházejí. Druhým je dostupnost kvalifikované a jazykově vybavené pracovní síly, protože v tomto regionu můžete najít lidi, kteří mluví nejen anglicky, ale ovládají i druhé ši třetí cizí jazyky včetně těch „exotičtějších“.
Další záležitostí je ochrana osobních údajů. Když noví investoři chtějí založit centrum podnikových služeb a zpracovávat v něm osobní údaje občanů EU, USA nebo Kanady, většinou se tato centra musí nacházet v EU z důvodu nařízení o ochraně údajů (GDPR). Zřídit takové centrum podnikových a sdílených služeb na Filipínách, Malajsii či Indii je ve srovnání s EU podstatně komplikovanější.
Jsou nějaké služby poskytované centry podnikových služeb, ve kterých Slovensko vyniká v porovnání se sousedními zeměmi?
Pokud bych měl vybrat jednu, řekl bych finance, protože 80 procent služeb, které centra působící na Slovensku poskytují, souvisí s financemi, IT a vztahy se zákazníky. Když se podíváte na mapu okolních zemí, tak ve všech ostatních zemích jsou to služby související se vztahy se zákazníky, rozvoj byznysu a IT, ale podíl finančních služeb není tak velký jako na Slovensku.
Za posledních pět let na Slovensku nevzniklo velké centrum podnikových služeb s 1000 a více zaměstnanci. Zaznamenali jsme však zakládání menších center s 150-400 zaměstnanci v převážně finanční oblasti. To je dobrým znamením, že Slovensko má stále dostatek odborníků na finance.
Vyčerpal se už v Bratislavě prostor pro příchod nových center? Jak se daří naplňovat plány, aby tato centra šla i do regionů?
Nejvíce center se nadále nachází v Bratislavě a Košicích, ale za posledních pět let jsme zaznamenali menší, ale zdravý růst iv jiných regionech. Upřímně řečeno, nevidím velký zájem na úrovni měst ani samosprávných krajů o přilákání takových investic. Jedinou výjimkou je Banská Bystrica. Navíc nyní, po dvou letech pandemie, mnoho lidí pracuje na dálku z domova, takže tlak na regiony, aby přilákaly nové investice, se snížil.
Některá centra přesunula část svých služeb ze Slovenska do jiných zemí. Jakých služeb se to týká? Očekáváte další odchody?
V prvním čtvrtletí 2021 některé z našich členských společností oznámily, že propustí část svých zaměstnanců. Částečně to bylo způsobeno všeobecnou situací na trhu, ale byla to i plánovaná aktivita, kdy do Asie přesouvala zejména pracovní místa s nižší přidanou hodnotou. Celkem bylo na Slovensku propuštěno kolem tisíce lidí. Toto propouštění se však neodrazilo na celkové situaci, protože počet zaměstnanců v sektoru vzrostl o 5,5 procenta oproti předchozímu roku. Důvodem je, že části z nich byly nabídnuty nové úkoly a pracovní pozice v rámci odvětví. Letos neočekáváme, že by se situace s přesunem vybraných služeb do zahraničí zopakovala, trh je stabilizovaný.
Nakolik se nedostatek kvalifikované pracovní síly týká sektoru center podnikových služeb na Slovensku?
V našem průzkumu za loňský rok 88 procent našich členů uvedlo, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků by byl kritickým problémem pro strategický rozvoj jejich společnosti na Slovensku. Ale to není specifikum Slovenska a problémem to bude vždy, protože tyto společnosti jsou založeny na talentovaných, inovativních a jazykově zdatných lidech. Naštěstí žádný z velkých hráčů na trhu se nerozhodl odejít ze Slovenska kvůli nedostatku pracovní síly. Specifikem Slovenska je však výrazně vyšší cena práce v porovnání s okolními zeměmi.
Do jaké míry je tento nedostatek řešitelný automatizací?
Ne moc. Když se podíváme na naše statistiky, vidíme, že více než polovina, 53 procent, našich členských firem plánuje zautomatizovat více než 10 procent svých činností během příštích dvou nebo tří let. To by mohlo znamenat dvě věci: buď mají již tyto procesy zautomatizované a v další automatizaci nevidí žádný ekonomický přínos, nebo vykonávají vysokospecializované práce, které nemusí být nutně automatizované, aby si udržely svou kvalitu.
Jaký je inovační potenciál center sdílených služeb na Slovensku?
Neomezený. Centra sdílených a podnikových služeb budou mít pro firmy, které chtějí zvyšovat svoji produktivitu, vždy smysl, nezávisle na odvětví, ve kterém působí. Můžete mít centrum podnikových služeb bez ohledu na to, čemu se vaše společnost věnuje, od automobilového průmyslu až po farmaceutické nebo stavební společnosti. Umím si dokonce představit zřízení centra sdílených služeb na vládní či samosprávné úrovni.
